Týdeník Bruntálský Region | rubrika: Lidé 20. a 21. století | strana: 7
KRNOV - Senátor Jaromír Štětina se ve Flemmichově vile setkal s občany, které zajímala jeho životní dráha od sportovce, horolezce, cestovatele, filmaře, spisovatele a zakladatele raftingu přes předního válečného zpravodaje a organizátora humanitární pomoci až do vysoké politiky.
Štětinova knížka S Matyldou po Indu je biblí pro několik generací vodáků a rafťáků a také další jeho dobrodružství z přírodovědných a sportovních výprav na Sibiř a po Asii se staly knižními hity. Po roce 1989 zakládal Syndikát novinářů a humanitární společnost Člověk v tísni. Několik let působil jako zpravodaj v Moskvě, kde je v současnosti persona non grata.
Jako válečný zpravodaj prošel dvaceti krvavými konflikty od balkánských až po Východní Timor. Nejvíce se proslavil zpravodajstvím z čečenské války, protože se mu jako jedinému západnímu novináři podařilo proniknout do Grozného. Jako jeden z mála novinářů osobně hovořil s islámským teroristou Šamilem Basajevem.
„Čečenci byli před válkou to, čemu říkáme sovětský člověk. Každý doma opatroval pionýrský šátek a korán jim ležel na půdě jako nepotřebná veteš po pradědečkovi. Po rozpadu Sovětského svazu si Rusko uvědomilo, že ztrácí nejen své satelity, ale hlavně přístup k ropným nalezištím. Výsledkem byl čečenský konflikt, který je podle mého názoru jen preludiem ke skutečně rozsáhlé válce, která brzy vypukne na Kavkaze. Původně prosovětsky orientované kavkazské národy ruskou agresi vnímají jako zradu, a proto oprášily zapomenutý islám, který se dnes stává jejich novým stmelovacím prvkem a ideologií,“ popsal svůj pohled na příčiny čečenské války Štětina a pak promítl svůj film z obleženého Grozného, kde ruská armáda vrtulníky, bombardéry a dělostřelectvem likvidovala jednu městskou čtvrť za druhou včetně civilních obyvatel. Mezi oběťmi bylo i mnoho Rusů, kteří se usadili v Čečensku.
„Viděl jsem ruské důchodkyně, jak nevěřícně hleděly na oblohu a křičely na letadla My svoji, rebjata, my Russkije,“ komentoval záběry Štětina a plynule přešel ke svým současným snahám postavit KSČM před soud amimozákon.
„Náchylnost Ruska k násilí se mísí s kremelskou imperiálností. Afghánistán, Maďarsko, Československo, Moldavsko, Litva, Lotyšsko, Estonsko, Tádžikistán, Gruzie, Abcházie, Osetie, Čečensko, Náhorní Karabach - tam všude použila Moskva tanky a násilí jako prostředek pro dosažení svého cíle. Imperiální snahy Ruska nekončí u Užhorodu, ale u Aše. Nevadí mi jen paradox, že propagace komunismu u nás byla postavena mimo zákon, a přesto komunisté sedí v parlamentu. Jde o to, že KSČM, která má ve svém volebním programu vystoupení z NATO a podobné cíle, je pátou kolonou Kremlu v České republice,“ představil své antikomunistické aktivity senátor Štětina, který stejně rázně vystupuje také proti neonacismu.
Kritika Štětinovy přednášky ve Flemmichově vile překvapivě nepřišla ze strany KSČM, ale dost nečekaně vadila zástupci krnovské ODS. Proti uspořádání senátorovy přednášky v objektu města na zasedání zastupitelstva ostře protestoval radní zaODSJiří Veverka.
„Senátor k nám přijel na pozvání Hnutí Duha. Tato iniciativa je odpůrcem výstavby přehrady v Nových Heřminovech, která byla schválena vládou a má ochránit Krnov. Jak je možné, že město tyto aktivity ještě podporuje poskytnutím svých prostor ve Flemmichově vile?“ ptal se rozhořčeně Veverka na zasedání zastupitelstva. Místostarosta Bedřich Marek, který si Štětinovu přednášku přišel poslechnout osobně, ujistil kolegu Veverku, že během této akce ve Flemmichově vile slovo přehrada nebo Heřminovy nezaznělo ani jednou.
Štětinova knížka S Matyldou po Indu je biblí pro několik generací vodáků a rafťáků a také další jeho dobrodružství z přírodovědných a sportovních výprav na Sibiř a po Asii se staly knižními hity. Po roce 1989 zakládal Syndikát novinářů a humanitární společnost Člověk v tísni. Několik let působil jako zpravodaj v Moskvě, kde je v současnosti persona non grata.
Jako válečný zpravodaj prošel dvaceti krvavými konflikty od balkánských až po Východní Timor. Nejvíce se proslavil zpravodajstvím z čečenské války, protože se mu jako jedinému západnímu novináři podařilo proniknout do Grozného. Jako jeden z mála novinářů osobně hovořil s islámským teroristou Šamilem Basajevem.
„Čečenci byli před válkou to, čemu říkáme sovětský člověk. Každý doma opatroval pionýrský šátek a korán jim ležel na půdě jako nepotřebná veteš po pradědečkovi. Po rozpadu Sovětského svazu si Rusko uvědomilo, že ztrácí nejen své satelity, ale hlavně přístup k ropným nalezištím. Výsledkem byl čečenský konflikt, který je podle mého názoru jen preludiem ke skutečně rozsáhlé válce, která brzy vypukne na Kavkaze. Původně prosovětsky orientované kavkazské národy ruskou agresi vnímají jako zradu, a proto oprášily zapomenutý islám, který se dnes stává jejich novým stmelovacím prvkem a ideologií,“ popsal svůj pohled na příčiny čečenské války Štětina a pak promítl svůj film z obleženého Grozného, kde ruská armáda vrtulníky, bombardéry a dělostřelectvem likvidovala jednu městskou čtvrť za druhou včetně civilních obyvatel. Mezi oběťmi bylo i mnoho Rusů, kteří se usadili v Čečensku.
„Viděl jsem ruské důchodkyně, jak nevěřícně hleděly na oblohu a křičely na letadla My svoji, rebjata, my Russkije,“ komentoval záběry Štětina a plynule přešel ke svým současným snahám postavit KSČM před soud amimozákon.
„Náchylnost Ruska k násilí se mísí s kremelskou imperiálností. Afghánistán, Maďarsko, Československo, Moldavsko, Litva, Lotyšsko, Estonsko, Tádžikistán, Gruzie, Abcházie, Osetie, Čečensko, Náhorní Karabach - tam všude použila Moskva tanky a násilí jako prostředek pro dosažení svého cíle. Imperiální snahy Ruska nekončí u Užhorodu, ale u Aše. Nevadí mi jen paradox, že propagace komunismu u nás byla postavena mimo zákon, a přesto komunisté sedí v parlamentu. Jde o to, že KSČM, která má ve svém volebním programu vystoupení z NATO a podobné cíle, je pátou kolonou Kremlu v České republice,“ představil své antikomunistické aktivity senátor Štětina, který stejně rázně vystupuje také proti neonacismu.
Kritika Štětinovy přednášky ve Flemmichově vile překvapivě nepřišla ze strany KSČM, ale dost nečekaně vadila zástupci krnovské ODS. Proti uspořádání senátorovy přednášky v objektu města na zasedání zastupitelstva ostře protestoval radní zaODSJiří Veverka.
„Senátor k nám přijel na pozvání Hnutí Duha. Tato iniciativa je odpůrcem výstavby přehrady v Nových Heřminovech, která byla schválena vládou a má ochránit Krnov. Jak je možné, že město tyto aktivity ještě podporuje poskytnutím svých prostor ve Flemmichově vile?“ ptal se rozhořčeně Veverka na zasedání zastupitelstva. Místostarosta Bedřich Marek, který si Štětinovu přednášku přišel poslechnout osobně, ujistil kolegu Veverku, že během této akce ve Flemmichově vile slovo přehrada nebo Heřminovy nezaznělo ani jednou.
