Týdeník Krnovské noviny | rubrika: Titulní strana | strana: 1
NOVÉ HEŘMINOVY - Senátor Jaromír Štětina se v Nových Heřminovech na obecním úřadě sešel se zástupci okolních obcí, aby vyslechl jejich názory na výstavbu protipovodňové přehrady.
Protože většina starostů a starostek zastupovala obce nad přehradou, mnohým bylo líto miliard vynaložených na nádrž, která jejich situaci nijak nezlepší. Domnívali se, že by se namísto drahé přehrady v Heřminovech měly hledat cesty, jak za srovnatelné peníze ochránit celé území kolem řeky Opavy a jejích přítoků. „U nás v Široké Nivě jsme museli evakuovat několik rodin už při dvacetileté vodě, zatímco Krnov přehrada ochrání před stoletou vodou. Když jsme my potřebovali peníze na úpravu mostu, který nám při povodních vzdouvá vodu, bylo nám řečeno, že jde o obecní majetek, tak ať se o něj staráme sami ze svého rozpočtu,“ posteskla si starostka Široké Nivy Alena Mátéová.
Malá varianta přehrady si vyžádá likvidaci čtvrtiny až třetiny Nových Heřminov. Na přesném zlomku se nedokázali shodnout zastánce přehrady, krnovský místostarosta Bedřich Marek a její odpůrce, starosta Nových Heřminov Radovan Jílka. „Přehrada v hodnotě kolem deseti miliard ochrání řádově tisícovku domů, což je odhad podle toho, kolik nemovitostí bylo poškozeno při povodni v roce 1997. Kdyby stát dal každému majiteli domu u řeky čtyři miliony, ať si postaví nový dům na kopci mimo záplavové území, bude to řešení za pouhé čtyři miliardy. Důvodem, proč se chrání majetek tak draze a nehospodárně, jsou zájmy betonářské lobby. Vodohospodáři, kteří studovali v padesátých letech, se všem snaží vsugerovat, že není možné ochránit území bez přehrady,“ představil svůj pohled starosta Heřminov Jílka. Místostarosta Krnova Bedřich Marek mu oponoval. „Krnov má přes pětadvacet tisíc obyvatel a byl v roce 1997 pod vodou ze sedmdesáti procent. Kromě těch, kteří při povodni zahynuli nebo jim přímo spadly domy, bylo ochromené město také plné občanů, kteří museli přečkat řadu dní bez proudu a pitné vody. Chápu pocity těch, kteří prožívají stres při každém delším dešti. Žijí v Krnově s vědomím, že nás před velkou vodou stále nic nechrání,“ zastal se plánované přehrady Marek. Podle starosty Jílky má přehrada ochránit hlavně domy v záplavové zóně, které tak blízko řeky nemají co dělat. „Typickým příkladem je krnovský Kaufland. Krajský soud potvrdil, že povolení Kauflandu bylo nezákonné a zrušil územní rozhodnutí. Tím to ale končí, protože neoprávněně postavený zkolaudovaný objekt už nikdo neodstraní. Raději ho stát ochrání přehradou za deset miliard a obětuje kus Heřminov,“ povzdychl Jílka.
V závěru besedy zazněla zásadní otázka: je ještě šance něco změnit?
„Přes petiční výbor a přes veřejné slyšení v Senátu máte velkou šanci něco prosadit, protože to už je obrovský tlak na vládu. Vidím ale úskalí v tom, zda se shodnete na konkrétních požadavcích. Pro některé už je malá varianta přehrady dostatečným úspěchem a teď by rádi vyjednávali o co nejvýhodnějším odškodnění. Někteří požadují stavební parcely s infrastrukturou v horní části Heřminov. Další kladou důraz na nedostatečnou ochranu obcí nad přehradou a na přítocích. Někteří jsou s malou nádrží smířeni a chtějí vyjednávat o podmínkách a jiní jsou proti jakékoliv přehradě,“ shrnul své poznatky Štětina. „Bohužel navíc máme vládu na tři měsíce a ta nová po volbách bude mít úplně jiné starosti,“ krčil rameny Štětina.
Protože většina starostů a starostek zastupovala obce nad přehradou, mnohým bylo líto miliard vynaložených na nádrž, která jejich situaci nijak nezlepší. Domnívali se, že by se namísto drahé přehrady v Heřminovech měly hledat cesty, jak za srovnatelné peníze ochránit celé území kolem řeky Opavy a jejích přítoků. „U nás v Široké Nivě jsme museli evakuovat několik rodin už při dvacetileté vodě, zatímco Krnov přehrada ochrání před stoletou vodou. Když jsme my potřebovali peníze na úpravu mostu, který nám při povodních vzdouvá vodu, bylo nám řečeno, že jde o obecní majetek, tak ať se o něj staráme sami ze svého rozpočtu,“ posteskla si starostka Široké Nivy Alena Mátéová.
Malá varianta přehrady si vyžádá likvidaci čtvrtiny až třetiny Nových Heřminov. Na přesném zlomku se nedokázali shodnout zastánce přehrady, krnovský místostarosta Bedřich Marek a její odpůrce, starosta Nových Heřminov Radovan Jílka. „Přehrada v hodnotě kolem deseti miliard ochrání řádově tisícovku domů, což je odhad podle toho, kolik nemovitostí bylo poškozeno při povodni v roce 1997. Kdyby stát dal každému majiteli domu u řeky čtyři miliony, ať si postaví nový dům na kopci mimo záplavové území, bude to řešení za pouhé čtyři miliardy. Důvodem, proč se chrání majetek tak draze a nehospodárně, jsou zájmy betonářské lobby. Vodohospodáři, kteří studovali v padesátých letech, se všem snaží vsugerovat, že není možné ochránit území bez přehrady,“ představil svůj pohled starosta Heřminov Jílka. Místostarosta Krnova Bedřich Marek mu oponoval. „Krnov má přes pětadvacet tisíc obyvatel a byl v roce 1997 pod vodou ze sedmdesáti procent. Kromě těch, kteří při povodni zahynuli nebo jim přímo spadly domy, bylo ochromené město také plné občanů, kteří museli přečkat řadu dní bez proudu a pitné vody. Chápu pocity těch, kteří prožívají stres při každém delším dešti. Žijí v Krnově s vědomím, že nás před velkou vodou stále nic nechrání,“ zastal se plánované přehrady Marek. Podle starosty Jílky má přehrada ochránit hlavně domy v záplavové zóně, které tak blízko řeky nemají co dělat. „Typickým příkladem je krnovský Kaufland. Krajský soud potvrdil, že povolení Kauflandu bylo nezákonné a zrušil územní rozhodnutí. Tím to ale končí, protože neoprávněně postavený zkolaudovaný objekt už nikdo neodstraní. Raději ho stát ochrání přehradou za deset miliard a obětuje kus Heřminov,“ povzdychl Jílka.
V závěru besedy zazněla zásadní otázka: je ještě šance něco změnit?
„Přes petiční výbor a přes veřejné slyšení v Senátu máte velkou šanci něco prosadit, protože to už je obrovský tlak na vládu. Vidím ale úskalí v tom, zda se shodnete na konkrétních požadavcích. Pro některé už je malá varianta přehrady dostatečným úspěchem a teď by rádi vyjednávali o co nejvýhodnějším odškodnění. Někteří požadují stavební parcely s infrastrukturou v horní části Heřminov. Další kladou důraz na nedostatečnou ochranu obcí nad přehradou a na přítocích. Někteří jsou s malou nádrží smířeni a chtějí vyjednávat o podmínkách a jiní jsou proti jakékoliv přehradě,“ shrnul své poznatky Štětina. „Bohužel navíc máme vládu na tři měsíce a ta nová po volbách bude mít úplně jiné starosti,“ krčil rameny Štětina.
